Narazil jsem na zajímavé povídání o materiálech, používaných ve výrobě dřev na stolní tenis. Autorem je korejský výrobce dřev značky Nexy. Jedná se o novou značku, signalizující vzestup korejských značek. Jak je známo o Xiomu, Korejci dbají na detaily a nebojí se zákazníkům sdělit co nejvíc informací, které by jim mohly pomoci při výběru vhodného dřeva. I pan EuiBae Moon, který stojí za značkou Nexy (k nalezení jeho strankach na www.nexy.com ), přistupuje ke své značce a její propagaci velmi důkladně a snaží se poskytnout co nejvíce informací. Je to pochopitelné, prosadit se s novou značkou na trhu, který válcuje gigant Butterfly, není snadné. Ovšem Butterfly při své velikosti zapomíná na lidský přístup. A tady přicházejí na řadu Korejci. Několikrát jsem byl v kontaktu s Xiomem i panem Moonem a jejich úsilí pomoci člověku na druhém konci Země je obdivuhodné. Požádal jsem p. Moona o svolení k volnému překladu jeho článků a přináším první díl. Následovat bude díl druhý, celý věnovaný Hinoki. Jedná se o volný překlad z angličtiny, občas trochu obtížný, protože autor není rodilý mluvčí.
Materiály pro vnější dýhy dřev: Hinoki, Limba, Koto
Protože každý hráč má odlišnou úderovou techniku, liší se i požadavky hráčů na dřeva. Abych mohl vysvětlit vliv materiálu vrchní dýhy, definoval jsem pojem „doba kontaktu“:
Někteří hráči při hraní topspinu doslova drží míček na pálce a při pohledu na ně je zřejmé, že míček bude silně narotovaný. Ruka jakoby opisuje kružnici. Když se budete snažit zahrát rychlejší a silnější úder, prostě zrychlíte pohyb ruky. Někteří hráči kromě pohybu zápěstí ve směru zdola nahoru přidávají ještě pohyb zezadu dopředu. Pokud se tento pohyb provede ve chvíli (krátce trvající) dopadu míčku na pálku, topspiny se stanou o mnoho silnějšími.
Kdo měl možnost hrát proti špičkovým hráčům, ví, že jejich topspiny jsou mnohem silnější, než se na pohled zdá. Při blokování je cítit, jak energie míčku tlačí pálku zpět a je třeba ji držet velmi pevně. Pokusy zahrát takový úder jen rychlejším pohybem ruky není jediný a přesný návod, který toto vyřeší. Někdy je to o zápěstí, jindy o pohybu paže…
Klíčový je dopad míče na pálku. Míček musí být trefen pálkou pohybující se jak směrem dopředu tak i nahoru maximální rychlostí. Co se stane při takovém úderu s míčkem a potahem?
Míček prochází potahem, deformuje ho, prochází na dřevo a to také deformuje. Toto se děje při každém topspinu profesionálních hráčů, hrající razantní údery. Vědí, jak zahrát úder tak, aby se míček dotkl i dřeva. Pak i při topspinovém úderu je slyšet hlasitý zvuk, jak míček naráží na dřevo. Pokud tento zvuk, který je normálně slyšet při smeči, neslyšíte při hraní topspinu, znamená to, že zkrátka nehrajete stejné silné topspiny, jako špičkový hráči.
Nicméně toto není nejdůležitější faktor ve stolním tenisu. Existují hráči, kteří topspin s takovým zvukovým projevem nezahrají a přesto patří mezi vynikající a nebezpečné hráče.
Při výrobě dřev rozlišuji „dobu kontaktu“ pro obecný úder a pro tento razantní hlasitý topspin. Některá dřeva mohou být dobrá pro normální údery, ale ne tak vhodné pro hlasité topspiny.
Nechci snižovat čínská dřeva, ale většina z nich není vhodná pro takové hlasité a razantní údery. Soustředí se na cit a razanci v úderech u stolu, které jsou pohybem spíše krátké a rychlé. Proto si nemyslí, že dřeva musejí být rychlá pro zmíněný hlasitý úder. Zahrát takový úder u stolu by znamenalo, že soupeř sotva míček zpozoruje. Prostě zmizí ze stolu. Takto vytvořený náraz míčku do pálky, deformující potah až na dřevo včetně, vytvoří extrémní rychlost provázenou silným zvukovým projevem.
Teď, když víme, že rozlišuji dva způsoby hraní topspinového úderu, můžeme přejit k materiálům.
Obecné rozdíly mezi limbou, hinoki a koto:
Tvrdost obecně
Hinoki je běžně měkké, velmi snadno poškoditelné dřevo. Limba je též poměrně měkké dřevo, ale tvrdší než hinoki. Koto je tvrdé, velmi tvrdé a tuhé.
Cítění/vnímání dřeva
Hinoki působí „lepivě“. Při topspinu je cítit, že míček víc následuje pohyb pálky a déle drží na dřevu.
Limba působí dojmem uchopení míčku a jeho sevření uvnitř materiálu. Toto vnímání ale záleží na síle limba dýhy. Obecně se používá dýha méně než 0,7mm silná.
Koto je tvrdé a obyčejně se používá jako velmi tenká dýha na povrchu dřev. Je také těžké a proto se nepoužívá ve střední vrstvě.
Obecně si designéři dřev mysleli, použití tvrdé dýhy není dobré pro schopnost dřeva udělit dobrou rotaci. V současnosti se koto velmi hojně využívá, protože s koto se dají využít všechny vlastnosti potahu. Dýha z koto by měla být velmi tenká, aby pracovala jako plech.
Máme tedy dva faktory: tvrdost a cítění.
Přesto situace není jednoduchá. Například, mnoho dřev má vnější dýhu z koto, ale velmi tenkou. Pak se dýha chová jako plech, který má jednak přímý vliv na míček, ale také pomáhá míčku dostat se do další dýhy, nebo dokonce i do střední dýhy. Pak vnímání a cítění dřeva je dáno použitou druhou dýhou, nejen dýhou koto. Může se pak stát, že koto působí pocitově relativně měkce, za použití měkké poddýhy.
Limba, ač měkká s pocitem uchopení a obejmutí míčku, múže tyto vlastnosti ztratit, pokud se použije silnější, nebo zdvojeně.
U hinoki, pokud se použije velmi měkké hinoki, se jeho speciální vlastnosti oslabí a hlavní roli pak hraje poddýha.
Záleží tedy i na síle vnější dýhy, nejen na zvoleném materiálu.
Obecně rozmezí tlouštky dýh je zhruba:
Hinoki: 0,8 – 1,4 mm
Limba: 0,3 – 0,7 mm
Koto: 0,3 – 0,5 mm
To jsou informace, ke kterým jsem sám došel.
Podívejme se dále.
Pokud používám hinoki vnější dýhu, používám velmi kvalitní japonské hinoki. Hinoki má mnoho jakostí. Hinoki dýhy mají čárkování. Jedna čárka (proužek) značí jednu změnu období, tedy jeden rok. Pokud chcete použít hinoki jako vnější dýhu, musí pocházet ze stromu alespoň 200 let starého. Pokud by byl mladší, nebyl by dost široký, aby pokryl celé dřevo. A obecně lidé by nechtěli hinoki dýhu složenou z více užších částí. Dále, pokud je proužkování hinoki dýhy široké, mohou být dvě možnosti. Dřevo není dobré. Buď pochází z mladého stromu a linky jsou nové a proto širší. Dřevo je měkké a nepříliš rychlé. Další možností je dřevo ze středu stromu – velkého a starého. Pak je též měkké a pomalé. Ovšem cena je v obou případech velmi rozdílná. Hinoki ze středu starého stromu (několik set let), je velmi velmi drahé.
Většinou používám měkké hinoki. Tlouštka hinoki vnějších dýh býva kolem 0,5mm, ale toto je málo, zvlášt pokud používáte měkké hinoki. Pak by se vlastnosti hinoki přebily další dýhou. Například, při kontrukci dřeva Dexter, jsem chtěl udělat co nejrychlejší 5vrstvé celodřevo, rychlejší, než většina karbonů. Použil jsem silnější střed, dále rychlou smrkovou dýhu a abych dodal dřevu na kontrole a schopnosti rotace i přes „krátkou dobu kontaktu“, zvolil jsem hinoki.
Hinoki lze použít i jinak. Velmi atraktivním materiálem je karbon. Jeho nevýhodou je ale pocit umělosti a nepřirozenosti materiálu. Někteří evropští výrobci se snažili umístit karbonovou vrstvu blíže do středu, nebo použili velmi tenkou vrstvu, takzvaný soft nebo thin karbon. Někteří výrobci dokonce karbon vůbec nepoužili, ač říkali, že ano. Smícháním karbonového prachu s lepidlem vytvořili něco, co nazvali light karbon. Také se karbon mísí s jinými umělými materiály.
Karbon je fantastický materiál pro dřeva na stolní tenis. V dnešní době se zdá, že lidé již o karbonu vědí všechno. A totéž si myslí i návrháři dřev. Ovšem ne tak docela.
Karbon byl představen firmou Butterfly a později se mnoho Evropanů vydalo podobnou cestou. První karbonová dřeva Evropu příliš neoslovila. Evropští hráči se domnívali, že karbonová dřeva jsou příliš rychlá, s vysokým odskokem. Tak Stiga a Donic začali vyrábět soft/thin karbony. Nebo umístili vrstvu karbonu hlouběji ke středu v domnění, že tím neutralizují příliš vysoký odskok těchto dřev. Ale toto byl přeci špatný přístup k řešení situace. Jestliže chtěli vliv karbonu neutralizovat, proč jej vůbec používali? Místo toho se měli soustředit na lepší způsob skloubení karbonu a dřevěných dýh.
Někteří výrobci zvolili balzu, aby karbonová dřeva byla lehčí. Ale balza působí pocitově dutým dojmem, takže následovala nutnost vyřešit tuto dutost. Ukázalo se, že balza našla uplatnění spíše u trav a sendvičů než u softových hráčů.
S použitím vhodných dřevěných dýh je karbon jeden z nejvíce atraktivních umělých materiálů pro stolní tenis.
Při konstrukci karbonových dřev jsem se zajímal, jak jej použít účinně pro zmíněný zvukově výrazný a silný, razantní topspin. Hodně karbonových dřev je dobrých pro trénink úderů, ale v zápase jim chybí rotace a cit. A i když se jeví jako rychlá dřeva, ve skutečnosti nejsou tak účinná.
V této souvislosti jsem chtěl prodloužit držení míče u karbonových dřev. Řešením je použití lehkého a pružného dřeva pro střední vrstvu, karbon a jako vnější dýhu hinoki, okolo 1,3mm tlouštky.
Koto, tvrdé dřevo, přímo ovlivňuje chování potahu. Já používám koto převážně tehdy, pokud chci zvýšit účinek trav. Určité styly hry s trávou u stolu jsou účinnější s OX trávami. Z tohoto důvodu používám koto, díky němuž zkracuji dobu setrvání míčku na pálce a zvyšuji účinek trav. Kdybych použil velmi měkké dřevo, bylo by to podobné, jako kdybych pod OX trávu dal houbu.
Chtěl bych poznamenat, že ne vždy tyto poznatky musejí platit. Vliv na chování dřev mají i hmotnost použitých dýh a způsob lepení dýh k sobě.
Tomas
